„Vzbudila jsem se kolem jedné hodiny po půlnoci.Pomalu se začalo objevovat světlo kolem tvé postýlky. Ze světla vystoupily dvě postavy,chvíli postály . Pocit klidu a zvláštního ticha se rozprostřel po místnosti. Pak všechno pomalu vybledlo. Určitě jsem viděla anděly. Do dneska si to vybavuji“- z vyprávění mé maminky o mém dětství. Já sama si vzpomínám jak jsme jednou, jako děti, měli zakázáno jít se koupat. Mě se to moc nelíbilo tak jsem vždycky večer ulehla a moc si přála jít si zaplavat do zakázaného rybníka. Najednou se moje tělo zvedlo a „ šup“ a už jsem byla ve vodě. Byla to nádhera. Užívala jsem si koupání a nijak mě neprápilo že je to jiné a ostatní to nepoužívají. Plynul čas a já, řízením osudu, jsem se dostala na astrologicko-léčitelskou školu ...